Kreativita a individuální přístup
Kreativita a individuální přístup
Problémem dnešního školství, podle
sira Kena Robinsona , je, že děti vlivem vzdělávání postupně kreativitě
odrůstají. Je to zejména proto, že školy, ale můžeme říci i celá
společnost, učí děti bát se chybovat. Ten, kdo se bojí chyb, drží se
striktně zajetých kolejí a nedokáže vytvořit nic originálního. Thomas
Alva Edison musel uskutečnit stovky chybných pokusů, než se mu podařilo
vynalézt funkční žárovku, a tak je to v životě se vším.
Pracovat musí obě hemisféry
Nemůžeme
si dále dovolit vytvářet pouze osobnosti, které jsou rozvíjeny od pasu
nahoru a které dokáží myslet v podstatě pouze jednou hemisférou mozku,
jenž je zaměřena na logiku (u praváků zpravidla levá). Musíme se
uvědomit, že abychom mohli plně rozvinout svůj mozkový potenciál, měli
bychom rozvíjet obě mozkové hemisféry. Rozvíjet jejich spolupráci. Stále
více si můžeme povšimnout, že největší množství zajímavých objevů se
realizuje na průsečíku dříve striktně oddělených věd (můžeme jmenovat
např. úspěchy biotechnologií). Podobné to je také s myšlením. Kombinace
kreativního a logického myšlení je dlouhodobě nejúspěšnější. Rozvíjet
inteligenci bychom měli nejen prací s fakty a výpočty, ale také
obrazovými, akustickými a pohybovými aktivitami.
Generace obrazu
Měli
bychom si uvědomit, že generace dnešních žáků je spíše generací obrazu
než textu jako jejich učitelé. Mladí lidé jsou obklopeni celou řadou
symbolů zejména v mobilní komunikaci. Je zvyklá komunikovat
prostřednictvím krátkých hesel, zkratek a „smajlíků“ ze sociálních sítí.
I své poznámky si většinou pořizují prostřednictvím odrážek. Mohou mít
pak problémy s využíváním a vytvářením souvislého textu nebo mluveného
projevu. V době, kdy se o informacích mluví jako o největší síle a o
jejich distribuci jako čtvrtém sektoru hospodářství. Snad více než kdy
jindy je proto potřeba rozvíjet dovednosti žáků v oblasti vyhledávání a
orientaci v informacích a komunikaci.