Bloomova růže



Bloomova růže


Způsoby měření cílů - Bloomova taxonomie cílů


Jde o pravděpodobně nejpalčivější otázku celé pedagogické praxe. Způsobem správného ověřování znalostí a dovedností studentů se začali zabývat Američané po druhé světové válce (1949 -1956) v souvislosti s posuzováním vysokoškolských studentů. Samuel Benjamin Bloom , kognitivní psycholog, k tomuto účelu sestavil taxonomickou pomůcku šestilistou růži Bloomova růže.

Můžete v ní najít šest kognitivních hladin, které bychom měli při testování studentů brát v potaz: znalost/vědomosti, porozumění, aplikace, analýza, syntéza a hodnocení. Ještě důležitější jsou však,  tzv. akční slovesa, která nám umožňují uvědomit si, na jakou kognitivní oblast se ptáme, když se toto sloveso v otázce objeví. Například když se ptáme slovesy: popiš, vyjmenuj, pojmenuj atd., ptáme se pouze na znalosti. Když se však ptáme pomocí sloves: zvaž, posuď, porovnej, jde již o kognitivně mnohem vyšší kategorii.

V českém prostředí probíhá většina testů na úrovni prvních třech kognitivních hladin: znalost, porozumění a aplikace. K ověřování takových znalostí používáme nejčastěji testy s uzavřenými odpověďmi a tzv. distraktory (možnostmi odpovědi – zpravidla čtyřmi, přičemž jedna odpověď je správná) nebo otevřené otázky s krátkou odpovědí (zpravidla jednoslovnou). Takové testování často nemusí odhalit hlubší pochopení probírané látky. Naopak v anglosaském světě jsou běžné otevřené metody posuzování (nejčastěji eseje), které vyžadují vyšší kognitivní hladiny a tedy i hlubší pochopení problematiky. Negativním rysem je však časté podcenění faktografie.  Pro rozvoj kompetencí našich žáků, bychom měli zavést i techniky vyšších kognitivních hladin, ať už ve výuce nebo v testování. Aktivity, které rozvíjí jednotlivé úrovně, můžete najít ve třetí (nejtmavěji vyobrazené) rovině Bloomovy růže.

system image

Bloomovi žáci dále jeho taxonomii upravili.  Jednak si uvědomili v anglosaském světě běžné podcenění faktografie, a proto se v jejich taxonomii z roku 2001 objevuje vedle kognitivních hladin ještě čtyři úrovně hodnocení faktografie: faktuální, konceptuální, procedurální a metakognitivní. Nová taxonomie má tak dvě dimenze: znalostní a kognitivní.  Hodnocení už není považováno za nejvyšší hladinu, ale je za ni považována modifikovaná syntéza pojmenovaná jako kreativita, tvořivost. Zatímco Bloom vnímal svou taxonomii jako pyramidu, po které je nutné stoupat krok po kroku (od znalostí až po hodnocení), jeho žáci tvrdí, že jednotlivé kategorie na sebe nemusejí navazovat chronologicky a že se vzájemně prolínají.





Jazyk