Kompetence k celoživotnímu učení

Představa, že člověk dokončí školu a z nabytých znalostí pak těží celý život, nebyla nikdy pravdivá, nikdy snad ale nebyla pomýlenější než je tomu v dnešní době, kdy vývoj přináší neustálé rychlé změny, jimž je třeba se přizpůsobovat. Učit se musíme neustále, celý život.

Celoživotní učení je spojeno s přijímáním nových zkušeností, s přirozenou zvídavostí a touhou po poznání, schopností nalézat informace, snahou a schopností se zdokonalovat, a zejména s ochotou investovat čas a energii do svého vzdělávání.

Souvisí i se sebepoznáním a schopností rozumět sám sobě, vědomím svých silných a slabých stránek, se znalostí toho, kam chci směřovat. Mnohé aktivity pro rozvoj celoživotního učení jsou využitelné v rámci kariérního a profesního poradenství.

Úspěšný člověk musí být schopen a ochoten přijímat nové informace, rozvíjet se, vzdělávat se a vše užitečné, co se dozví, aplikovat v praxi.

SLOŽKY KOMPETENCE K CELOŽIVOTNÍMU UČENÍ

Pro potřeby základních a středních škol byla kompetence k celoživotnímu učení rozdělena do 5 následujících složek:

Strategie vzdělávání Celoživotní učení, dlouhodobé průběžné vzdělávání je do značné míry o strategii - jeho základem je vize, cíl, k němuž chci dojít, a postupné směřování k němu. Na cestě životem se pak naše vzdělávací potřeby potupně košatí, některé nabývají na důležitosti a jiné ustupují do pozadí. Podstatou celoživotního učení však zůstává, že je vědomé, nikoli nahodilé.
Motivace ke vzdělání kompetence celoživotní učení je založena na zvídavosti a touze se rozvíjet, která je člověku vlastní. Každý z nás však v životě také zažil učení, které bylo náročné, zbytečné, těžké, neradostné. Ideální motivace vychází z žáka samotného – vnímá smysluplnost toho, co se učí, propojenost s vlastním životem a vidí pokroky, kterých dosahuje.
Zdroje učení Většina učení v životě probíhá neformálně, zkušenostně. Učit se můžeme z nejrůznějších zdrojů, krom formálních zdrojů můžeme využít k učení i vlastní praktické zkušenosti nebo využít zkušenosti druhých lidí.
Učební podmínky Velmi důležitou dovedností, kterou se v rámci celoživotního vzdělávání potřebujeme naučit, je umět se učit. Vědět, jaký způsob učení nám vyhovuje, které prostředí je pro nás podnětné, jaký učitel pro nás motivující. Naučit se soustředit, naučit se u učení setrvat i přes jeho nudnost, neúspěchy či další překážky, které se před námi objevují.
Zpracování poznatků Učení probíhá optimálně tehdy, pokud je aktivní. To znamená, že žák nepřijímá pouze trpně vše, co je mu předkládáno, ale vnímá souvislosti a jednotlivé poznatky vzájemně propojuje. Klade otázky, hodnotí nová fakta a vkládá je postupně do své kognitivní mapy, srovnává je s tím, co věděl doposud.

Zpět